Evropa, Asie, Afrika, Amerika – naši studenti 3. ročníků jsou na praxi doslova po celém světě! Od Peru a Keni až po Katar sbírají zkušenosti z různých oblastí sociální a humanitární práce.
Na této stránce se budete postupně dozvídat víc o tom, čím naši studenti v zahraničí aktuálně žijí.
Bolívie
Anna Kytlicová a Kateřina Nováková si pro svou zahraniční praxi v Bolívii vybraly organizaci Fundanción Bolívia Digna, která se věnuje podpoře a ochraně práv dětí, dospívajících a dalších zranitelných skupin, které žijí v chudých komunitách v bolivijském městě Cochabamba.
Jejich tříměsíční pobyt v Bolívii můžete sledovat také na IG profilu @doubletrouble.bolivia.
V Bolívii byla vloni také naše absolventka Lucie, přečtěte si i její ohlédnutí za praxí.
„Překvapilo mě, jak jsou děti kontaktní. V českém prostředí na to nejsem vůbec zvyklá (děti si drží mnohem větší odstup, zároveň ale mají k pracovníkům větší respekt).“
Anna, studentka 3. ročníku SOHUP
„Dokázala jsem si udělat obrázek o tom, jak tu žijí lidé na ulici a jak moc se to liší oproti České republice.“
Kateřina, studentka 3. ročníku SOHUP
Francie
Anežka Pejchová si pro svou dvouměsíční praxi vybrala komunitní dům L'Arche à Lyon, kde pomáhá s každodenními činnostmi, jako je doprovázení klientů s mentálním postižením, starost o domácnost a plánování volnočasových aktivit.
„Nejsilnější a vlastně asi nejhezčí zážitek byl den, kdy byla analýza profesních praktik – přirovnala bych to k naší supervizi. Otevřela jsem se a byl prostor opravdu probrat, jak se tu cítím a jak mě přijímá můj pracovní tým.“
Anežka, studentka 3. ročníku SOPRA
Gruzie
Gabriela Kovalenková je na své zahraniční praxi v organizaci Society Biliki v Gruzii.
Pracuje ve dvou denních centrech Society Biliki pro děti a její hlavní náplní práce je podílení se na volnočasových aktivitách.
V této organizaci byl také náš absolvent Matouš, přečtěte si i jeho ohlédnutí za praxí.
„Jeden den jsem jela s mentorkou a jedním kolegou do vedlejšího města Khashuri, kde má Society Biliki vývojové centrum pro děti, small family houses a azyl pro matky s dětmi. Návštěva těchto zařízení byla ještě více zajímavá tím, že se k nám přidali lidé ze zdravotního střediska v hlavním městě Tbilisi, kteří by chtěli organizaci a hlavně klientům nějak pomoci a něčím přispět.“
Gabriela, studentka 3. ročníku SOHUP
Chorvatsko
Karina Vašková je spolu s Barborou Stolářovou na praxi v Chorvatsku v organizaci Družstvo "Naša Djeca" Opatija, která se zaměřuje na organizování volnočasových aktivit pro děti předškolního a školního věku.
„Mám radost z toho, když vidím, že si na nás děti zvykají a jsou s námi rády, i když si často nerozumíme skrz jazykovou bariéru.“
Karina, studentka 3. ročníku SOPRA
„Skvělých zážitků mám mnoho - například návštěva místní univerzity a workshopu se studenty, návštěva místní radnice s dětským sdružením za město Opatija. Líbily se mi také workshopy pro děti z dětského domova.“
Barbora, studentka 3. ročníku SOPRA
Jihoafrická republika
Tereza Švábková, Veronika Šimonová a Ester Holibková jsou na zahraniční praxi v Jihoafrické republice.
Tereza s Veronikou spolupracují s Whitaker Peace and Development Initiative, která se zaměřuje na vytváření programů pro obyvatele Cape Flats, jako jsou Trauma Healing Program, Business Program nebo Conflict Resolution Program. Obě studentky mají možnost se po domluvě zapojit do kteréhokoliv z těchto programů.
Sledovat jejich aktivity můžete např. na profilu @jar_milky_na_praxi.
Ester si pro svou praxi vybrala organizaci The South African Red Cross Society. V organizaci se věnuje vytváření reportů, vedení záznamů z meetingů a dokumentaci z terénu.
„Pro mě zatím nejlepší moment byl, když jsme se úplnou náhodou mohly zúčastnit programu Women’s Livelihood, který se zaměřuje na vzdělávací kurzy v oblasti obchodu a podnikání pro ženy. Seděly jsme i v porotě a hodnotily jednotlivé prezentace a jejich nápady. Bylo úžasné vidět, jak se všichni snaží a dávají do toho vše. Některé nápady byly velice profesionální... Na druhou stranu to bylo velice depresivní, protože každá žena se snažila vymyslet výborný nápad, ale bohužel ne všechny mohou vyhrát.“
Tereza, studentka 3. ročníku SOHUP
„Asi jako nejlepší zážitek pro mě zatím byla návštěva komunitního centra v jedné z oblastí Cape Flats, kde se pořádal Conflict Resolution Program. Bylo fajn, že jsme se mohly zapojit mezi ostatní účastníky.“
Veronika, studentka 3. ročníku SOHUP
„Nejvíce mě zatím potěšila účast na konferenci proti genderově motivovaném násilí v rámci organizace, na které jsem měla možnost blíže poznat kulturní vzorce dané komunity.“
Ester, studentka 3. ročníku SOHUP
Katar
Vlaďka Maděrová má možnost strávit svou zahraniční praxi na Velvyslanectví ČR v Dauhá v Kataru.
Pracuje na ambasádě, kde například v září pomáhala s organizací příjezdu ministerské delegace v čelem s panem ministrem Síkelou. Dále se podílí na organizaci kulturních činností ambasády, které mají za úkol propagovat a reprezentovat Českou republiku. Účastní se také akcí, které organizují ambasády jiných zemí a které jsou zaměřené na lidská práva nebo rozvojovou spolupráci.
„Mimo setkání s panem ministrem bych určitě zmínila účast na zahájení katarského národního fóra pro lidská práva hned na začátku září. Ten se letos zaměřil na práva dětí v digitálním prostoru. Byl to obrovský zážitek. Vystoupily na něm ministryně školství a ministryně sociálního rozvoje a rodinných záležitostí. Na fóru mě asi nejvíce zaujala afghánská účast, tedy účast Talibánu.“
Vlaďka, studentka 3. ročníku SOHUP
Keňa
Kateřina Černá a Anna Čeřovská si pro svou zahraniční praxi vybraly Keňu, kde se zapojili do činnosti Kibera UTU Centrum a Centrum dialog.
Během praxe se podílejí na monitoringu všech projektů Špunti do školy pro českou organizaci Centrum dialog, které jsou rozmístěny po celé Keni. Monitoring zahrnuje zajišťování a sběr materiálu pro organizaci Centrum dialog, evaluaci projektů, komunikaci a dokumentaci dětí a jejich rodin zapojených do adopce na dálku a propojování české organizace s místními kordinátory.
Sledovat jejich aktivity můžete i na jejich profilu @paka_njiani.
„Místní kultura nás neustále posouvá a nepřestává překvapovat. Kultura je ovlivněna náboženskými rozdíly, které se odvíjí ve všech směrech. Spolupráce a interakce s místními nás neustále posouvá v komunikačních, prezentačních a organizačních schopnostech, neustále nás učí trpělivosti a schopnosti integrovat se do jakékoliv neplánované situace.“
Kateřina, studentka 3. ročníku SOHUP
„Hodně mě překvapilo, jak jsou zde lidi velmi srdeční a pohostinní a zároveň mě baví, jak nás jakožto "mzungu" všichni zdraví a zahrnují nás všemožnými otázkami. Mezi moje top zážitky celkově patří čas strávený s dětmi, především ze školy v Kibeře, jelikož mě vždycky nabila jejich dětská radost a také jejich snaha naučit nás různé hry, písničky a podobně.“
Anna, studentka 3. ročníku SOHUP
Malta
Na Maltě je letos celkem 7 studentek z obou programů.
Daniela Čelústková je s spolu s Lucií Pudelovou na Maltě v organizacích Malta Gay Rights Movement a Wonder Kids.
Organizace Malta LGBTIQ Rights Movement se zaměřuje na podporu a prosazování práv LGBTIQ osob na Maltě, poskytuje různé podpůrné služby, včetně sociální práce, poradenství, právního poradenství a online podpory. Studentky pomáhají při zařizováni eventů a zapojily se do organizace 2 konferencí.
Ve Wonderkids pracují s dětmi s PAS a ADHD, kde s nimi dělají aktivizační činnost, aktivity podporující osamostatnění, socializaci s vrstevníky apod.
„Pomáhám při organizaci různých eventů a přihlížím procesu zřizování nového azylového domu. Vidím, na co vše je potřeba myslet - např. fundraising a dobré promo.“
Daniela, studentka 3. ročníku SOHUP
„Nadchly mě Pride pochody - překvapilo mě, kolik lidí ze všech generací se přidalo, jak tím žilo celé hlavní město a celý ostrůvek Gozo.“
Lucie, studentka 3. ročníku SOHUP
Patricie Indráková tráví svou zahraniční praxi na Maltě v organizaci The Children in Need Foundation, která se zaměřuje na podporu fyzických, duševních, sociálních a vzdělávacích potřeb znevýhodněných dětí. Kateřina Vernerová působí v organizaci INSPIRE, která poskytuje vzdělávací, terapeutické a rekreační služby lidem s různými druhy postižení a jejich rodinám, je zapojená do programu STAR, který je určen dospělým s postižením (většinou s mozkovou obrnou).
„Bylo úžasné poprvé pracovat s dětmi s autismem, protože jsem se s touto cílovou skupinou ještě nesetkala a překvapilo mě, jak jsou příznaky autismu u každého dítěte výjimečné.“
Patricie, studentka 3. ročníku SOHUP
„Nejlepší zážitek je zatím asi terapie v bazéně, se kterou můžu pomáhat. Klientům prospívá v mnoha směrech a ve vodě jsou spokojení. Zároveň se bez programu STAR do vody nemusí vůbec dostat.“
Kateřina, studentka 3. ročníku SOHUP
Natálie Laholová je na praxi společně s Adélou Holáňovou v organizaci INSPIRE, kde pracují s dětmi s autismem. Nikola Fleischlingerová si pro svou zahraniční praxi vybrala organizaci YMCA, která se věnuje osobám bez přístřeší.
„Velmi příjemně mě překvapilo, jakým způsobem jsou zavedené a přizpůsobené místnosti pro děti s autismem. Myslím, že naše republika by se mohla inspirovat.“
Natálie, studentka 3. ročníku SOPRA
„Celkově mě zaujala práce s dětmi s autismem. Líbí se mi přístup pracovnic vzhledem k dětem. Myslím, že jsem se velmi posunula co se týká praktických znalostí práce s touto skupinou.“
Adéla, studentka 3. ročníku SOPRA
„Asi nejvíce mě zaujal vztah jednoho z pracovníků ke klientům. Jelikož si sám prošel těžkými životními zkouškami je pro klienty velkým vzorem. Oproti jiným pracovníkům si s nimi povídá a má k nim blíž - a klienti na něj dají. Dokonalý příklad peer člověka.“
Nikola, studentka 3. ročníku SOPRA
Mary's Meals
Jana Orságová a Karolína Královičová si pro svou zahraniční praxi vybraly organizaci Mary's Meals, která působí po celém světě, a proto si zvolily trochu netradiční formát své praxe. Během tříměsíční praxe cestují po evropských pobočkách této organizace. V plánu mají Slovensko, Rakousko, Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko, Německo a Velká Británii a možná i Maďarsko.
Cílem jejich praxe je networking mladých dobrovolníků (Youth Ambassadors) mezi zeměmi a zvyšování povědomí o činnosti organizace.
Sledovat jejich aktivity můžete např. na profilu @yammi_global.
„Těším se na nové výzvy, které přinese práce na bosenské a chorvatské pobočce (šíření povědomí o organizaci a setkání se s dobrovolníky na školách) + pobyt v místě založení pobočky ve Skotsku (to ale ještě není úplně 100% jisté).“
Jana, studentka 3. ročníku SOHUP
„Obrovská zkušenost v tom, že většina lidí vám chce pomoct, když se jich zeptáte nebo poprosíte. Celkově shánění a domlouvání si ubytování, když jste někde jen na pár dnů je sranda. Největší zážitek byl, když jsme si ho zajistili během cesty vlakem oslovením řeholních sester, které jsme v něm potkaly.“
Karolína, studentka 3. ročníku SOHUP
Mexiko
Tereza Ježková je spolu s Tinou Weiermüllerovou a Alžbětou Yaghobovou na zahraniční praxi v organizaci FM4 Paso Libre, která se zaměřuje na podporu a ochranu práv migrantů a uprchlíků v západním Mexiku.
Náplní práce Terezy, Tiny a Alžběty je vydávání potravinové a materiální pomoci, třídění darů a příspěvků, koordinace plnění úkolů klientů v shelteru, příjímání a registrace nových klientů, asistence a přímá práce s klienty. Účastní se také pravidelných schůzek pracovního týmu, školení a přednášek a volnočasových aktivit mimo shelter.
„Překvapivým zážitkem je pro mě komunikace s klienty a ostatními dobrovolníky. Nečekala jsem, že bariérou nebude pouze cizí jazyk, ale také jiné gesta a řeč těla. O to je vtipnější snažit se o porozumění, když jsme se v shelteru dostali k počtu 17 různých zemí původu.“
Tereza, studentka 3. ročníku SOHUP
„Věc, která mě šokovala byla, že v Mexiku nefungují vlaky jako hromadná doprava pro osoby, ale převáží se jimi pouze materiály a zboží. Zároveň se jedná o nejlevnější možnou přepravu k hranicím s USA, kterou využívá většina migrantů.“
Tina, studentka 3. ročníku SOHUP
„Pokaždé mě to trochu dostává (a asi si na to člověk jen tak nezvykne), když vidím jednotlivce, páry nebo rodiny, jak vyráží dál na cestu. V shleteru můžou být třeba pár dnů nebo měsíců, ale vždycky si jen přeju, aby pro ně všechno dobře dopadlo.“
Alžběta, studentka 3. ročníku SOHUP
Německo
Marta Navrátilová tráví svou zahraniční praxi v Německu v organizaci Perlenschatz e.V., kde pracuje v domě, který slouží jako úkryt pro ženy, které utíkají před jakoukoli formou násilí.
„Původně byl zřízen pro ženy z muslimského prostředí, které jsou provdávány proti jejich vůli nebo jim hrozí vražda ze cti od některého rodinného příslušníka. Dům je ve velmi odlehlé části uprostřed lesa, není tu ani moc signál, aby nikdo nemohl vyslídit jejich polohu.“
Marta, studentka 3. ročníku SOHUP
Nizozemí
Zora Blahetková je na své praxi v Nizozemí, kde působí v organizacích ROS a Salvation Army. V ROS - organizaci pro nedokumentované uprchlíky, se Zorka účastní konzultací s klienty, kteří přichází s nejrůznějšími problémy. V Salvation Army je s ukrajinskými seniory, kde pro ně připravuje různé aktivity. Má také možnost navštívit i jiné organizace.
„Každá konzultace v ROS je pro mě zajímavá - klienti přicházejí s různorodými a opravdu skutečnými problémy.“
Zora, studentka 3. ročníku SOHUP
Peru
Vendula Rousová a Barbora Němcová svou zahraniční praxi v Peru v organizaci Peruvian Hearts, která se zaměřuje na podporu dívek a mladých žen v Peru, které pocházejí z rodin s velmi omezenými ekonomickými zdroji. Poskytuje jim kompletní stipendia pro studium na univerzitách a zajišťuje psychosociální podporu.
Vendula s Barborou působí v Cuzcu, kde klientky organizace učí angličtinu a seznamují se i s aktivitami dalších pracovníků organizace.
Jejich tříměsíční pobyt v Peru můžete sledovat také na IG profilu @peru__diaries.
„O víkendu jsme měly možnost vyrazit mimo Cuzco, a to konkrétně do Anty, kde nám byl ukázán byt, který je pronajímán organizací Peruvian Hearts, a bydlí v něm jedna z klientek. Byly jsme také pozvány na slavnosti, díky který jsme měly možnost se seznámit s místní kulturou. Při další návštěvě Anty jsme byly pozvány právě do zmíněného bytu, kde jsme s pracovnicí a klientkami organizace vařily tradiční peruánské jídlo.“
Vendula, studentka 3. ročníku SOHUP
„Líbí se mi, že se každým dnem posouváme, překonáváme své hranice a zlepšujeme se v komunikaci ve španělštině. ... Kdybych měla vybrat jednu konkrétní věc, bylo by to ještě bližší poznání místní kultury, protože to považuji za klíčové pro lepší a efektivnější práci s klientkami Peruvian Hearts.“
Barbora, studentka 3. ročníku SOHUP
Severní Makedonie
Joel Blowers je spolu s Terezou Kanýzovou na praxi v Severní Makedonii v organizacích NGO Legis a C.S.I. Nadež.
V organizaci Nadež jsou součástí projektu pro předškolní děti z městské části Šuto Orizari, což je severní předměstí hlavního města Skopje, kde žijí především Romové. Ve "školce" pomáhají dětem se základními dovednostmi, které musí znát před nástupem do školy, a také pracují přímo v terénu s rodinami.
V organizaci Legis pracují s uprchlíky - navštěvují uprchlický tábor a poskytují humanitární pomoc socioekonomicky znevýhodněným lidem a rodinám. Jejich úkolem je především distribuce materiální pomoci (třídění a rozdávání oblečení a potravin). Se začátkem školy také připravovali a následně distribuovali batohy se školními potřebami pro děti.
„Je to moje první zkušenost s humanitární pomocí. Jsem moc rád, když můžu pomáhat lidem i s jejich fyzickými potřebami. Rozdávání chleba, školních potřeb a oblečení těm, kteří je tak moc potřebují a díky naší práci na ně dosáhnou, je pro mě neskutečně naplňující.“
Joel, student 3. ročníku SOHUP
„Řekla bych, že nejlepší zážitek zatím, je vidět ten progres, kterého jsem s dětmi v Nadeži dosáhla. Je skvělý pocit, když vidíte, jak se vám ty děti postupně otvírají a získáváte si jejich důvěru. Je to velice motivující a naplňující práce.“
Tereza, studentka 3. ročníku SOHUP
Srbsko
Andrea Balogová je spolu s Miriam Kollárovou na praxi v Srbsku v organizaci Caritas Aleksinac.
Andrea i Miriam mají možnost blíže nahlédnout do fungování organizace - do dokumentace, financování, individuálního plánování i do projektů, na kterých pracují. Caritas Aleksinac poskytuje velké množství služeb - např. vzdělávací kurzy pro děti, IT workshopy, lekce angličtiny, hygienické zázemí pro lidi bez domova, hostel nebo služby pro osoby závislé na návykových látkách. Hlavní projektem je YourJob. Díky mentorovi, který domlouvá návštěvy dalších organizací, mají možnost navštívit víc zařízení.
„Nikdy ma neprestane udivovať, akí sú ľudia kontaktní, a uvedomujem si, aké dôležité je pre nich vyjadriť názor alebo emócie prostredníctvom fyzického kontaktu, na čo si stále viac zvykám. Klienti sú stále veľmi milí, priateľskí a pohostinní, aj to málo, čo majú, dávajú... veľmi pekné!“
Andrea, studentka 3. ročníku SOHUP
„Asi nemám jeden top zážitek. Líbí se mi všechny návštěvy organizací a také prohlídky měst. Dobrou zkušeností je také příjemný přístup všech pracovníků a rodinné prostředí, které v Caritas Aleksinac máme.“
Miriam, studentka 3. ročníku SOHUP
USA
Tereza Veselková, Sabina Vávrová a Pavlína Miklová si pro svou zahraniční praxi vybraly USA. Tereza je na praxi v organizaci CASA of Ohio Valley v KentuckyCASA of Ohio Valley v Kentucky, kde pomáhá hájit zájmy zneužívaných a zanedbávaných dětí v rodinných soudních procesech. Sabina působí v organizaci Wendell Foster, která se zaměřuje na podporu lidí s mentálním a fyzickým postižením, a Pavlína Miklová sbírá zkušenosti v Hospice and Palliative Care of Western Kentucky, která se věnuje poskytování hospicové a paliativní péče pro osoby v terminálním stádiu onemocnění, které potřebují podporu a péči ve svém posledním období života.
„Překvapilo mě, jak vypadá americký soud a jak probíhá jednání .“
Tereza, studentka 3. ročníku SOPRA
„Praxe a činnosti, co tu dělám, jak s klienty tak pracovníky jsou skvělé. Poznávám rozdílnou kulturu a odlišnost života, kterou lidé v USA mají.“
Sabina, studentka 3. ročníku SOPRA
„Neuvěřitelně mě tato praxe inspiruje a motivuje. Po příjezdu do Česka se chci začít plnohodnotně soustředit na tuto cílovou skupinu a přemýšlet, jak mohu své poznatky z praxe využít v ČR.“
Pavlína, studentka 3. ročníku SOPRA
Velká Británie
Karolína Filipová je spolu s Klárou Ermisovou na praxi ve Velké Británii v organizaci Church Farm, která poskytuje pracovní podporu a aktivity pro osoby s duševním onemocněním, mentálním postižením a poruchami učení.
„Velmi se nám líbí, že je na farmě rovnost mezi zaměstnanci a klienty, kteří nosí stejné oblečení. Každým dnem nás překvapuje, jak je pro klienty práce na farmě plnohodnotná, ačkoliv se nejedná o sociální službu v pravém slova smyslu - sociální pracovníci zde nejsou.“
Karolína, studentka 3. ročníku SOPRA
„Top zážitek byla pomoc během Halloweenu, kdy jsme měli možnost být v kostýmech a pomáhat na Farmě se zábavou pro veřejnost a hlavně pro klienty.“
Klára, studentka 3. ročníku SOPRA
Lucie, studentka 3. ročníku Sociální a humanitární práce (2023/2024)
Říká se, že když člověk přijede do La Pazu (administrativního hlavního města Bolívie ve 3 640 m. n. m.) bez aklimatizace, sekne sebou a omdlí hned při výstupu z letadla. Tak jsem se raději vydala do Cochabamby, města obklopeného horami ve dvou a půl tisících metrech nad mořem. Na projekty budeš jezdit dodávkou a skákat v jejím nákladním prostoru, zažiješ tanec, hudbu, svátky, usměvavé lidi a děti, kteří na tebe budou mluvit španělsky, uvidíš ženy s copy dlouhými až po kolena, seznámíš se s mnoha lidmi z Jižní Ameriky nebo Evropy a osobně i profesně se posuneš dál. 
Odjížděla jsem se spoustou předsudků a stereotypů, mé okolí, ale i školní příprava mě děsila slovy: „Bílá blondýna, bacha, ty půjdeš vidět.“ Akorát že vůbec. Setkala jsem se s pravým opakem, přijetím, nikdo na mě blbě nekoukal, nikoho jsem nezajímala. Samozřejmě jsou části města, kde jsem sama nesměla, a i někteří místní by si to nedovolili. Vše se dozvíte v místě, hodně se ptejte, zajímejte a hledejte místní kamarády. Bolívie je rozvinutá země, ale má své problémy. Doporučila bych proto odjíždět s nastudovanými informacemi, ale otevřeným srdcem. 
V Bolívii jsem měla možnost cestovat a vidět přírodu, kterou jsem v Evropě nikdy neviděla. Naučila jsem se za tři měsíce mluvit španělsky, i když jsem s ní první měsíc a půl hodně bojovala a mluvit neuměla. Pracovala jsem s dětmi sociálně znevýhodněnými, v českém kontextu bych jejich život přirovnala k životu ve vyloučené lokalitě, chybí jim voda, jídlo, oblečení. Radost dětem dělá hraní fotbalu a čas, který jim dobrovolníci a praktikanti z organizace Bolivia Digna věnují neformálními vzdělávacími aktivitami. Jsou to energičtí čertíci, které si člověk zamiluje. 
Bolívie mě naučila pokoru k dětem, které žijí v těžké sociální situaci. Naučila jsem se věřit zase o kus víc sobě samotné, ale zároveň si vážit důvěry a podpory mých blízkých v České republice. Našla jsem si nové přátele z celého světa a kousek světa objevila.
Bylo to pro mě něco náročného, ale nádherného. Z Česka jsem odjížděla se slzami, protože odjet nechci, a vracela jsem se se slzami, protože chci v Bolívii zůstat ještě déle. Taková je realita dlouhodobějšího života v zahraničí, je to nádherná, obohacující, ale i náročná životní zkušenost, na kterou budete už navždy s láskou vzpomínat. ♥
Fotogalerie
Andrea, absolventka Sociální a humanitární práce
Ráda bych se s vámi podělila o svou praxi, na kterou jsem vyjela v rámci navazujícího magisterského studia na Katedře rozvojových a environmentálních studií na Přírodovědecké fakultě UP. Strávila jsem tři měsíce v Kajunjumere, což je vesnice v Tanzanii, v malém prostém domku, spolu s dalšími studenty naší fakulty a se třemi tanzanskými překladateli, kteří nám pomáhali se dorozumět s místními obyvateli, kteří mluví svahilsky a anglicky mluvit vůbec neumějí.
Společně byl náš tým zapojen do projektu Maminko, povídej. Tento projekt se zaměřuje na rodiče chudých dětí, které motivuje a učí vytvářet svým dětem prostředí pro zdravý vývoj. Maminky, které se do projektu registrovaly, se s námi pravidelně každý týden scházely a my jsme jim představovali metody, jak si s dětmi číst a hrát. Každá matka dostala speciální obrázkové knížky. Doma si společně s dítětem s knihami hrají, tráví spolu smysluplný čas a navazují pevné a zdravé pouto. Nejdůležitější schopností, kterou si rodiče ze schůzek odnášejí, je správně reagovat na podněty, které dítě v knížce zaujmou. Příkladem je volba otázek k povzbuzení zvídavosti dítěte. Správnou komunikací s dítětem se totiž vytváří prostor pro jeho správný emoční i kognitivní rozvoj. Cílem je, aby se dítě dobře rozvíjelo, a aby se prohluboval vzájemný vztah dítěte a rodičů. Na každé schůzce jsme rodičům zároveň poskytovali balíček obohacené kaše pro děti.
Celkově pro mě byl pobyt v Tanzanii velice obohacující a velice jsem si ho užila. Měla jsem příležitost být součástí báječného týmu a rovněž taky trávit čas s místními lidmi. Poznala jsem kulturu tanzanských obyvatel a prožívala jejich starosti i radosti. Odnáším si spoustu zážitků. Dokonce jsem se naučila řídit motorku!
Fotogalerie
Matouš, student 3. ročníku Sociální a humanitární práce (2021/2022)
Přestavte si, že vás láká okusit příchuť východu. Máte rádi hory, ale nepohrdnete ani mořem. Milujete dobrou kuchyni a nevadí vám vyzkoušet i netradiční jídla. Nenaštve vás, když se domluvené schůzky posunou. Umíte občas improvizovat a nemáte problém přijít s nějakou vlastní iniciativou. Pak je Gruzie destinací číslo jedna pro vaši zahraniční praxi!
Na svou zahraniční praxi jsem se na půl roku zatoulal do Gruzie, perly Kavkazu, a musím říct, že to stálo doopravdy za to.
Jako svého internistu mě přijala v květnu 2021 nestátní nezisková organizace Society Biliki, která se od roku 1997 věnuje (nejen) dětem a mládeži.
Po dobu šesti měsíců jsem měl možnost bok po boku zkušených kolegů pět dní v týdnu trávit čas s dětmi a mládeží společnými neformálně-vzdělávacími a volnočasovými aktivitami. Měl jsem možnost poznat dvě denní centra, dva malé domy rodinného typu a jeden dům pro matky s dětmi. Navštívil jsem místní agenturu sociálních služeb, centrum vývoje dětí. Spolu s klienty jsem navštívil muzea, přírodu, zoo, dětský den nebo třeba výrobnu kabelů pro mobily. :)
Měl jsem možnost poznat také další projekty, na kterých organizace spolupracuje, ať už se jednalo o projekty občanského vzdělávání, výuky angličtiny, projekty podpory zaměstnání u lidí s handicapem nebo v té době končící projekt pro vnitřně přesídlené osoby.
Gruzie mě naučila se více dělit. Dávat i brát a hlavně nepočítat. ;) Dala mi spoustu zážitků, pomohla mi nebát se a věřit v dobro v druhých, ukázala mi, že je možné být šťastný i s málem. Gruzie mi dala přátele, chuť prožívat naplno přítomný okamžik i touhu objevovat netušené obzory. Praxi v Gruzii mohu vřele doporučit!
Fotogalerie
Andrea, studentka 3. ročníku Sociální a humanitární práce (2021/2022)
V 3. ročníku jsem vyjela na praxi do Rakouska. Strávila jsem 67 dní v organizaci Haus Elisabeth, která spadá pod Charitu v Salzburgu.
Jedná se o nízkoprahové zařízení pro lidi bez domova a lidi v nouzi, kteří se zde mohou setkávat a trávit svůj volný čas. Kromě toho zde dostanou snídani i oběd a teplý nápoj, mají příležitost se zde vysprchovat a vyprat si své prádlo, nebo si požádat o výdej nového oblečení. Dále mohou také navštívit sociální poradenství. Přes zimní měsíce nabízí Haus Elisabeth taky nouzové nocování pro ženy bez domova.
Moje činnost během praxe byla rozmanitá. Dvakrát týdně jsem měla náslechy v kanceláři sociálního poradenství, takže jsem byla přítomná u rozhovorů sociálního pracovníka s klienty, během kterého pracovník s klientem řešil jeho problémy a zodpovídal jeho dotazy. Pomáhala jsem klientům vyřizovat jednoduché záležitosti, například jsem s nimi vytvářela životopis a taky jsem jim vyplňovala formulář k přijetí do zaměstnání, nebo jsem jim zakládala e-mailovou adresu.
Každý den jsem ráno chystala snídaně a odpoledne vydávala obědy pro lidi bez domova. Pokud někdo z nich chtěl nějaké nové oblečení, tak jsem taky měla na starost jeho výdej. Pouštěla jsem klienty do sprch, pokud se chtěli vysprchovat, a prala jsem jim prádlo, pokud ho chtěli vyprat. Dostala jsem taky příležitost navštívit noclehárnu a doprovázet sociálního pracovníka během streetworku.
V říjnu organizoval Haus Elisabeth vánoční akci pro chudé rodiny s dětmi, kdy si děti mohli napsat dopis pro „Ježíška“ s jedním dárkem a rodiče ten dopis zanesli na Haus Elisabeth, který následně shání dárce, kteří jednotlivé dárky nakoupí. Tyto dopisy od dětí jsem měla za úkol zadat do počítačového systému Charity.
Velikou výhodou této praxe bylo, že jsem byla v neustálém kontaktu s klienty, takže jsem si s nimi povídala, dozvěděla se něco o jejich životech, proč a jak se dostali na ulici, s jakými problémy bojují. Zažila jsem s klienty spoustu legrace.
