Medailonky řečníků a anotace příspěvků

Kompetentní sociální práce

Jsme připraveni na budoucnost?

Představujeme řečníky a moderátory odborné konference Kompetentní sociální práce: Jsme připraveni na budoucnost?, která se uskuteční ve středu 11. listopadu 2026 v Arcibiskupském paláci v Olomouci.

Hlavní část programu

prof. PhDr. Jan Hábl, Ph.D.

Jan Hábl je pedagog, komeniolog a odborník na problematiku morální výchovy a rozvoje charakteru. Působí v oborech na pomezí pedagogiky, antropologie, etiky a dějin vzdělávání a je zakladatelem Centra rozvoje charakteru (CERC). Je autorem řady odborných i popularizačních knih, mimo jiné Na charakteru záleží, I když se nikdo nedívá a Aby člověk neupadal v nečlověka.

Příspěvek:
Charakter: priorita vzdělání, které má budoucnost

Anotace:
Jaké vzdělání potřebuje člověk, který má obstát v profesi založené na práci s lidmi, odpovědnosti a hodnotách? Znalosti, dovednosti a kompetence jsou nezbytné, samy o sobě však nezaručují dobré jednání. J. A. Komenský proto chápal vzdělávání jako formování celého člověka – jako cestu k tomu znát dobré, chtít dobré a konat dobré, i když se nikdo nedívá. Příspěvek se zaměří na charakter jako předpoklad odpovědného profesního jednání a položí otázku, zda a jak jej lze vzděláváním rozvíjet.

Mgr. Martin Bednář, Ph.D.

Martin Bednář je ředitelem CARITAS – Vyšší odborné školy sociální Olomouc a odborným asistentem na katedře Křesťanské sociální práce CMTF UP Olomouc. Podílí se na výuce sociální politiky, jeho hlavním tématem je kvalita sociálních služeb. V praxi působí jako zakladatel a místopředseda správní rady mobilního hospice Nejste sami a dlouhodobě jako lektor, konzultant, metodik, auditor či garant vzdělávacích a rozvojových programů a projektů.

Příspěvek:
Hodnotový software sociálního pracovníka: Lze ho aktualizovat?

Anotace:
Příspěvek se zabývá problematikou posunu od tradičního pojetí výuky etiky a hodnot k otázce hodnotové kompetence a kultury dobré praxe. Tedy tím, jak vybavit sociální pracovníky schopností podle žádoucích hodnot jednat a vytvářet prostředí, ve kterém je takové jednání možné.

Bc. Tereza Komárková

Tereza Komárková je sociální pracovnice a rodinná terapeutka, která dlouhodobě pracuje s rodinami a dětmi v náročných životních situacích. Založila iniciativu Digiterapie, která se věnuje bezpečnému a smysluplnému využívání AI v pomáhajících profesích. Je členkou pracovní skupiny ČAP AI v psychoterapii a autorkou knihy AI v psychoterapii (Portál, 2026). Vede kurzy a workshopy pro sociální pracovníky, terapeuty a pedagogy.

Příspěvek:
Umělá inteligence v sociální práci: kompas, ne autopilot

Anotace:
Umělá inteligence už je součástí sociální práce, ať ji vědomě využíváme, nebo ne. U pracovníků, ale i u klientů. Příspěvek nabídne přehled, kde AI dnes v praxi pomáhá, kde má potenciál a kde naopak vznikají rizika a etická dilemata, od ochrany dat po vztah s klientem. Hledat budeme odpověď na otázku, jak AI používat tak, aby posilovala profesní kompetence a hodnoty sociální práce, a ne je nahrazovala. Samostatnou kapitolu věnujeme tomu, jak klienti v sociální práci (ne)používají nástroje AI, jaké postavení má sociální pracovník, jak své klienty edukovat a s čím může (musí) nově pracovat.

Robert Neugebauer, DiS.

Robert Neugebauer je ředitelem Arcidiecézní charity Olomouc. Pochází z Bělé pod Pradědem. Vystudoval Vyšší odbornou školu pedagogickou a sociální v Kroměříži a elektrotechnickou průmyslovku v Olomouci. Má bohaté zkušenosti v oblasti sociálních služeb a humanitární pomoci. Byl například ředitelem Charity Javorník (nyní Charita Jeseník), koordinátorem povodňové pomoci Arcidiecézní charity Olomouc po povodních v roce 2009 a vedoucím terénní pečovatelské služby Centra sociálních služeb Jeseník. Působil také 10 let jako místostarosta obce Bělá pod Pradědem.

Příspěvek:
Očekávané kompetence sociálního pracovníka v praxi

Anotace:
Pohled na očekávané kompetence z pohledu zaměstnavatele, ale také z pohledu klienta – co vidíme nyní jako prioritu.

PhDr. Mgr. Eva Kubíčková & Mgr. Ing. Jan Říkovský, Ph.D.

Eva Kubíčková je zástupkyní ředitele pro kvalitu, rozvoj a zahraniční spolupráci na CARITAS – Vyšší odborné školy sociální Olomouc. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a Mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Působila v nevládních i mezinárodních organizacích v oblasti migrace, lidských práv a rozvoje v ČR i v zahraničí. Účastní se volebních pozorovatelských misí Evropské unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Dlouhodobě se zajímá o otázky ochrany lidských práv, demokracie a právního státu. Ve své odborné práci se věnuje zejména evaluaci projektů a služeb v sociální oblasti.

Jan Říkovský je garantem programu Sociální a humanitární práce na CARITAS – Vyšší odborné školy sociální Olomouc. Akademické vzdělání v oblasti veřejné ekonomie, sociální politiky a sociální práce, mezinárodních rozvojových studií a humanitární práce získal na Masarykově univerzitě, Univerzitě Palackého a na Liverpool School of Tropical Medicine. Odborně se zaměřuje na efektivitu a účinnost zahraničních programů, přístupy humanitární práce, behaviorální ekonomii a rozhodovací procesy v humanitární pomoci. Praktické zkušenosti z oboru získal při působení v terénu a spoluprací s mezinárodními nevládními organizacemi, OSN a EU na projektech v oblasti ochrany dětí ve zranitelných zemích, snižování rizik katastrof, komunitního rozvoje, humanitární pomoci či zplnomocňování žen.

Společný příspěvek:
Kasárna nebo kavárna: případová studie využití kompetenčního modelu vzdělávání k překlenutí mezery mezi aktuálními a budoucími potřebami praxe i společnosti v prostředí profesního terciárního vzdělávání

Anotace:
Profesní terciární vzdělávání stojí před složitým úkolem: jak skloubit aktuální požadavky praxe na okamžitou uplatnitelnost absolventů s širší společenskou zakázkou připravit je na neznámé budoucí výzvy. V extrémních podobách mohou vzdělavatelé sklouznout buď k utilitární masové produkci profesionálů („kasárna“), nebo se naopak uzavřít do odtrženého teoretického uvažování („kavárna“). Tento příspěvek na případové studii Caritas VOŠ sociální představuje aplikaci kompetenčního modelu jako mostu překlenujícího propast mezi aktuálními potřebami a hypotetickou budoucností. V tomto modelu neslouží kompetence jako pouhý kontrolní seznam, ale jako klíčový sdílený jazyk mezi různými aktéry, který propojuje všechny složky profesní formace do smysluplného celku.

Tematické sekce

Odpolední program nabídne tři tematické sekce, ve kterých se spolu s hlavními řečníky představí také další odborníci z praxe, akademické sféry a dalších oblastí sociální práce.

1. Hodnoty jako kompas každodenní praxe sociálních pracovníků

Jan Hábl · Martin Bednář · Ondřej Fischer · Zuzana Filipková

Moderují Štěpán Žáček a Jakub Doležel

Mgr. Ing. Ondřej Fischer, Ph.D.

Ondřej Fischer vystudoval teologii a filosofii na Univerzitě Karlově a na University of London. Působí na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy a na VOŠ Jabok. Zabývá se etikou a antropologií a jejich využitím v profesní etice, především v sociální práci a pomáhajících profesích. Věnuje se mimo jiné otázkám lidské důstojnosti, práce a povolání, etických dilemat v křesťanské pomáhající práci, ctností, spirituality, pastorace a charitativní a diakonické práce. K tématu etiky a profesionality přispěl také knihou Profesionalita, ctnosti a etika povolání (Karolinum, 2021).

Mgr. Zuzana Filipková, Ph.D.

Zuzana Filipková je ředitelkou Slezské diakonie. Dlouhodobě se věnuje podpoře lidí se zdravotním znevýhodněním a rozvoji komunitně orientovaných služeb. Podílela se také na vzniku speciálních škol Slezské diakonie.

2. Umělá inteligence v sociální práci

Tereza Komárková · Zdislav Doleček · Jiří Sobek

Moderují Hedvika Dudová a Vlastimil Vohánka

Mgr. Zdislav Doleček

Zdislav Doleček působí v Národním telemedicínském centru Fakultní nemocnice Olomouc a na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Věnuje se procesům spojeným s telemedicínou, technologiím a jejich využití ve zdravotních a sociálních službách. Dlouhodobě se zabývá také tématy na pomezí zdravotní a sociální péče. V rámci výuky a projektové činnosti se věnuje možnostem a limitům využití umělé inteligence v praxi.

Mgr. Jiří Sobek

Jiří Sobek působí více než 25 let v oblasti sociálních služeb jako manažer, lektor, konzultant a odborný poradce. Dlouhodobě se věnuje kvalitě sociálních služeb, individuálnímu plánování a rozvoji pracovníků i organizací. Je spoluautorem webových aplikací Joplan a Helpiona, které využívají umělou inteligenci při individuálním plánování. AI se věnuje především z pohledu jejího praktického využití v každodenní práci v sociálních službách a možností, které přináší pracovníkům i organizacím.

3. Vzdělávání orientované na kompetence

Robert Neugebauer · Eva Kubíčková · Tatiana Matulayová

Moderují Daniela Ochmannová a Michaela Kvapilová Bartošová

doc. PaedDr. Tatiana Matulayová, Ph.D.

Tatiana Matulayová je docentkou sociální práce s více než 25letou akademickou zkušeností na Slovensku, v Polsku a České republice. Ve své odborné činnosti se zaměřuje na participativní sociální práci, dobrovolnictví, profesionalizaci oboru a vzdělávání sociálních pracovníků. Dlouhodobě se věnuje také rozvoji sociální práce ve školství a propojení vzdělávání s potřebami praxe. Do panelu přináší zkušenost s přípravou budoucích odborníků a s rozvojem kompetencí potřebných pro jejich profesní působení.

Zpět na program konference