Někdo září, někdo v září! - CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Někdo září, někdo v září! | 4.9.2015

Milí přátelé, vítám vás v novém školním roce. Hned v úvodu podotýkám, že jsem si nespletl školu a vím, že všichni naši studenti mají maturitu, ke které se pojí úvodní slogan, zdárně za sebou. Když jsem tak uvažoval, o čem by mohlo být letošní vstupní okénko, zářijové okénko, mimoděk jsem si vzpomněl na tato slova a uvědomil jsem si, že nám mají také co říct.

Snad jen pár informací. Věděli jste, že naše české pojmenování „září“, není od záře, nebo zářit, jak by se nabízelo, ale ze sousloví „za říje“? Na to pak navazuje velice logicky říjen, kde se už nic splést nedá. A věděli jste, že latinské označení téhož měsíce „september“ (které převzalo tolik dalších jazyků včetně jinak nám velice blízké slovenštiny) znamená „sedmý“, jelikož za juliánského kalendáře začínal rok nikoli dnešním naším lednem, nýbrž březnem a poslední měsíc roku, náš dnešní únor, měl nezvyklý a kolísavý počet dnů podle toho, zda byl či nebyl přechodný rok, čili onen přidávaný den byl poslední den roku? Ale dost bylo informací. Zpět k našemu heslu.

Někdo září, někdo v září bylo zpravidla heslo těch, kterým se nepodařila maturita v červnu a čekal je opravný termín v září (mluvím v minulém čase, protože se tohoto sloganu užívalo za mého mládí a to už je minulé tisíciletí a nevím, používá-li se ještě dnes). Bylo nutno smířit se s tím, že zkrátka ne každý má takové štěstí, ne každý má takovou hlavu, ne každému sedla otázka. Bylo nutné se s tím smířit a humor je velice dobrý lékař. Umět si ze sebe udělat legraci, podívat se na životní komplikace s nadhledem, odlehčit tíhu zklamání, to je veliká věc a kdo to umí, má můj respekt.

A tak mě napadlo právě toto připomenout hned na začátku roku. Sejde se nám poměrně dost nových spolužáků, poměrně dost i těch dřívějších. Od začátku se začnou projevovat rozdíly. Jedněm to jde bez problémů, druzí se stále učí a leží v knížkách. Někomu se zkoušky podaří napoprvé, některým se zkouška nepodaří ani na poslední termín. Ano, takový je život. A my jsme do života poslaní, abychom trochu bojovali, abychom objevovali, kým skutečně jsme, jaké dary máme, zda jsme na správné cestě a pokud ano, pak abychom do ní investovali to nejlepší, co v nás je. A to nejlepší ze sebe nedostaneme, když budeme v pohodě, to ze sebe dostaneme, když budeme přinuceni sáhnout si na dno, do rezerv.

Jsme různí. Někdo září, někdo v září. Někdo napoprvé, někdo napotřetí. Kde je mé místo, jak a čím jsem pro život a profesi vybaven já? Přijal jsem, jaký jsem? Nemám prožít život v mindrácích, ve snech, kým bych chtěl být, co bych rád uměl, jak bych rád vypadal. Jsem stvořen moudře a s láskou. S každým z nás si dal Bůh úplně stejnou práci. I když mi to tak nemusí připadat a mám dojem, že se ten druhý má lépe, snadněji, má víc! Klíč k tomuto rozdávání, stejně jako k rozdílení radosti a bolesti, zdraví a nemoci, nemáme. Jednou se ho, myslím, dozvíme. Pevně věřím, že když nás tvořil, na každého se zadíval a viděl, že tak to je dobré. Rozdal nám dary různé. V různosti je krása a moudrost!

Vypůjčím si od svatého Pavla několik slůvek: Dary jsou sice rozmanité … ale největší z nich je láska. Přeji vám všem šťastný nový školní rok, plný sebepřijetí i láskyplného přijetí těch druhých. Plný požehnaných bojů i zasloužených vítězství. A pokud přijdou bolestné prohry, nechť nevedou ke zlomení a malomyslnosti, nýbrž k utužení a ještě silnější motivaci se s problémem poprat.

K tomu vám všem ze srdce žehnám! Gorazd.

 

<< zpět na seznam

Fotogalerie

Fotografie zachycující pestrý život ve škole, aktivity studentů, dění v sociální oblasti v České republice, i v částech světa, kam jezdí naši studenti na zahraniční praxe.

CZ    EN

Copyright (©) CARITAS
Vyšší odborná škola sociální Olomouc 2013
Všechna práva vyhrazena