Krásné a požehnané svátky velikonoční - CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Krásné a požehnané svátky velikonoční | 3.4.2018

Aleluja!

Moji milí, všem vám přeji krásné a požehnané svátky velikonoční!

Možná si někdo říká, jestli nejdu s křížkem po funuse, vždyť velikonoce byly v pondělí! Skutečně nejdu. I když se možná tento svátek zredukoval u leckoho na pondělní pomlázku, už sám název „velikonoce“ napovídá něco o veliké noci. A tady vnímáme dva spolu související svátky – židovský a křesťanský.

Aleluja!


Moji milí, všem vám přeji krásné a požehnané svátky velikonoční!


Možná si někdo říká, jestli nejdu s křížkem po funuse, vždyť velikonoce byly v pondělí! Skutečně nejdu. I když se možná tento svátek zredukoval u leckoho na pondělní pomlázku, už sám název „velikonoce“ napovídá něco o veliké noci. A tady vnímáme dva spolu související svátky – židovský a křesťanský.


V židovské víře se onou velikou nocí myslí ta noc, kdy Izrael opouští Egypt za velikého pláče jeho obyvatel, protože se zemí šíří bolest nad smrtí prvorozených. Jen v domech označených krví obětovaného beránka smrt nic nesvede. Tyto domy musí přejít, proto pascha – přejítí. Noc opuštění země otroctví a počátek dlouhé cesty ke svobodě a domovu.


Ježíš tuto paschu slaví se svými učedníky jako onu známou poslední večeři, při níž ustanovuje pro křesťany velice důležitou svátost eucharistie a kněžství a o několik hodin později je zajat, druhý den odsouzen a zabit. Další den je sváteční klid, sobota, kdy se asi v chrámových kruzích slaví ještě pascha a nadchází ona noc, kterou jako „velkou“ vnímají a slaví křesťané. Noc ze soboty na neděli. Noc, po které nacházejí prázdný hrob, anděly, kteří svědčí o Ježíšově zmrtvýchvstání, jitro, kdy se zvěst o zmrtvýchvstalém šíří zprvu pomalu, rozpačitě, ale nezadržitelně, až nakonec uvěří i Ježíšovi učedníci.


A tady je namístě otázka otázek: mám sílu věřit skutečně v Ježíšovo zmrtvýchvstání? Není to metafora, není to mytologie, pověst, je to několika sty očitých svědků dosvědčená skutečnost. Skutečnost, která pokud ji přijmu, musí nutně změnit můj život. Pokud se toto skutečně stalo, je to největší vítězství v dějinách lidstva. Pokud se to stalo, stalo se to jistě kvůli nám. Nutně to potřebujeme – potřebujeme, aby se to stalo, a potřebujeme o tom vědět. Ježíš nám svou smrtí a zmrtvýchvstání něco získal. Něco, co nelze získat jinak. A já o tom mám vědět. A to je onen krok důvěry Bohu. Uvěřím-li tomu, přijímám zmrtvýchvstání spolu se zvěstí o tom, že i já mám vstát z mrtvých. Pokud jsme spolu s Kristem zemřeli, spolu s ním i z mrtvých vstaneme! Perspektiva života se najednou mění. Horizont bytí je jinde, dál, výš. Kvalita života spočívá v něčem jiném, než jen v zajištění těch pár křehkých dnů nyní (i když na druhou stranu každý den má svou ohromnou důležitost a nesmíme ani jediným z nich pohrdnout!), nýbrž v rozvíjení nesmrtelného rozměru našich osobností. Každý máme nesmrtelnou duši a je jedno, jestli v ni věříme nebo ne. Tím nic nezměním. Vím-li ale o ní, budu žít s tímto vědomím, tedy trochu jinak, než bez tohoto vědomí. Starat se o zdraví jak těla, tak duše, bude někdy znamenat jiná rozhodnutí, jiné hodnoty.


Toto je veliká noc, toto jsou velikonoce. Na takovou zvěst nestačí jeden den. Proto samotný svátek vzkříšení slavíme celých osm dnů. Proto období velikonoc trvá padesát dnů (podle toho, že Ježíš padesátého dne od zmrtvýchvstání sesílá učedníkům Ducha Svatého a začíná existence církve). Dost času na to, abych si našel prostor pro zamyšlení. Zamyšlení nad tím, co se stalo. Nad tím, nakolik se mě to týká. Nad tím, jestli to ve mně už vyvolalo nějakou odezvu. Nad tím, zda zrakem víry, který je mi nabízen, nepohrdám.


Aleluja! Původně výkřik radosti, který má nakazit druhé: Chvalme Hospodina! Chvalme Pána! Radost, kterou potřebuji sdílet, která je podstatně určená skupině, společenství. Radost, ke které důvod nikdy nezmizí. Výkřik, který se postupem času stal do jisté míry citoslovcem. Aleluja!


Moji milí. Přeji vám všem, ať jsou velikonoce důvodem vaší radosti, protože Ježíšovo zmrtvýchvstání se týká každého milovaného dítěte Božího, tedy každého člověka. Ať jsou výzvou, protože nic důležitějšího se nestalo a nestane. Pán vám žehnej! Aleluja!


Váš spirituál Gorazd

Velikono�n�_p��n�_2018

<< zpět na seznam

Fotogalerie

Fotografie zachycující pestrý život ve škole, aktivity studentů, dění v sociální oblasti v České republice, i v částech světa, kam jezdí naši studenti na zahraniční praxe.

CZ    EN

Copyright (©) CARITAS
Vyšší odborná škola sociální Olomouc 2013
Všechna práva vyhrazena