Hra na schovávanou - CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Hra na schovávanou | 7.1.2014

Moji milí přátelé. Začali jsme nový kalendářní rok a pro nás křesťany datum prvního setkání v novém roce – 6. ledna – není vůbec datum obyčejné. Slavíme svátek Zjevení Páně, lidově Tří králů. Pravoslavní křesťané slaví vánoce teprve s tímto datem, pro nás, křesťany západní tímto datem svým způsobem vánoční svátky vrcholí. Může k nám tato slavnost nějak promluvit?

Všichni známe hru na schovávanou. Jako děti jsme ji hráli mnohokrát, jako dospělí ji hrajeme občas v rafinovanějších variantách, kdy se někomu vyhýbáme, nebereme mobil, snažíme se být nezastihnutelní pro někoho nepříjemného … Jako první, pokud vím, ji hrál Adam s Bohem, když zhřešil a snažil se mu „zmizet z očí“. A tak zaznívá ona věčná otázka: „Adame, člověče, kde jsi?“ Tím, kdo hledá, je Stvořitel, hledaný je člověk. Ježíš pak tuto tématiku něžně rozvíjí v podobenství o ztracené ovečce, denáru, či synu. Jenomže on se člověk Pánu Bohu schoval tak dokonale, že se nakonec sám ztratil, ztratil ze zřetele toho, který jej hledá. Při hře se snažíme nebýt viděni, ale vidět. A to se právě nepodařilo. A tak člověk postupně začíná volat: „Bože můj, proč jsi mě opustil?“ a jeden na druhého: „Kde je tvůj Bůh?“ a v sobě si člověk stále více a více uvědomuje, jak je ztracený a tak mu v srdci vzniknou nádherné modlitby: „Zvedám své oči k horám, odkud mi přijde pomoc?“, nebo: „Jako laň prahne po vodách bystřin, tak prahne má duše po tobě, Bože!“ Ano, hra na schovávanou se nám postupně změnila na hru na hledanou. Ten, který se schovával, člověk, se stal ztraceným a začíná sám hledat. A Bůh hledá cestu ke svému Adamovi. A nachází ji. Zjevuje se. Ne každému. Ne každému stejně. Mudrci od východu nás učí jednu velice důležitou pravdu: Boha nachází jen ten, kdo hledá, jen ten, kdo se vydal na cestu. A najednou nevadí, že nemají nejzasvěcenější informace, nebádají v písmech, jako Herodes a jeho znalci Písem, hledají tak, jak umí: hledají s pohledem upřeným na hvězdy. A nakolik jim hvězdy napovídají, natolik se vydávají za tím největším dobrodružstvím, na cestu za Bohem. Bůh s člověkem celá staletí hraje tuto hru na objevovanou. Zná nás, a proto každému vyjde rád vstříc, každém přesně tak, aby jej mohl vystopovat. Nebude nás přesvědčovat velikými divy na slunci a na hvězdách, nebudou to žádná megaznamení. Je to hra lásky, která vždy ponechá prostor pro tajemství, pro víru, pro radost z objevení, pro intimitu a křehkost tohoto vztahu. Moji milí, Bůh se může a chce zjevovat. Pro každého z nás má vlastní nápad. Chci nám všem přát do celého dalšího roku chuť hledat. Hledání znamená občas se vracet, občas si uvědomit, že jsem šel nesprávně, občas si zapamatovat, kde jsem se nechal napálit. Ale hlavně: hledat znamená naději, že najdu!

Přeji krásný a požehnaný rok 2014 :o)

Váš Gorazd

<< zpět na seznam

Fotogalerie

Fotografie zachycující pestrý život ve škole, aktivity studentů, dění v sociální oblasti v České republice, i v částech světa, kam jezdí naši studenti na zahraniční praxe.

CZ    EN

Copyright (©) CARITAS
Vyšší odborná škola sociální Olomouc 2013
Všechna práva vyhrazena