V nové epizodě podcastu podCARITASt se s Vojtěchem Hönigem vydáváme pod povrch válečných obrazů – k tomu, co v běžném zpravodajství často zůstává stranou: k obyčejným detailům každodenního života, humoru, strachu i způsobům, jak mladí lidé zpracovávají zkušenost války.

Vojta, absolvent naší školy, působil jako spolupracovník neziskových organizací i jako kameraman České televize v Rusku. Dnes své zkušenosti využívá v projektu Generace Nika, který pomáhá dospívajícím na Ukrajině zachytit a zpracovávat vlastní zkušenosti prostřednictvím filmové tvorby.

Když se mimořádné stane každodenností

Život ve válečné zóně postupně mění pohled na to, co člověk vnímá jako nebezpečné a co jako běžné. To, co by zvenku působilo jako mimořádná situace, se může stát součástí každodenní rutiny.

„Ten balíček čipsů, to je pro něj největší tragédie. To, že utíká před dronem, je rutina, to dělá každý den. Ale ten balíček čipsů, ten on nemá každý den.“

Právě drobné detaily podle Vojty často ukazují realitu silněji než velké události nebo statistiky.

Příběhy místo statistik

V projektu Generace Nika pracuje s dospívajícími z Ukrajiny, kteří prostřednictvím krátkých filmů zpracovávají vlastní zkušenosti.

„Je to pro mě způsob, jak jim dát instrument, aby se mohli vyjadřovat, nebo si něco odžít znova a uzavřít to.“

Nejde jen o tvorbu filmu. Důležité je vytvořit prostor, ve kterém mohou mladí lidé mluvit vlastním hlasem a znovu získat možnost vyprávět svůj pohled na svět.

Ne všechno musí být vidět

Jako dokumentarista se Vojta vyhýbá prvoplánovým drastickým obrazům. Věří, že silné příběhy často fungují právě díky tomu, co nechávají nedořečené.

„Dětská hračka, medvídek od krve s příběhem funguje daleko emotivněji, než když ukážeš mrtvé dětské tělo.“

I tady se vrací otázka důstojnosti a respektu k lidem, jejichž zkušenosti vyprávíme.

Zaujal vás Vojtův pohled? Poslechněte si celou epizodu podcastu podCARITASt o Ukrajině, dokumentární tvorbě i o tom, proč může být humor jedním ze způsobů, jak si uchovat lidskost i v těžkých situacích.

Přijímací pohovory proběhnou ve dnech 3.–5. června 2026. Den a hodinu si může vybrat uchazeč sám prostřednictvím rezervačního systému.

Rezervaci k pohovoru mohou provést pouze uchazeči, kteří mají v pořádku doručenou tištěnou přihlášku na CARITAS. Pozor: Uchazeči, kteří na jaře 2026 neuspěli u maturity, se k pohovoru nezapisují, ale kontaktují studijní oddělení.

Odkaz na rezervační systém pro pohovory vám zašleme v pondělí 25. 5. 2026 (do 12:00 hod.) na e-mail uvedený v přihlášce. Termín pohovoru si budete moct rezervovat od 25. 5. do 28. 5. 2026 (včetně), a to výhradně přes odkaz zaslaný do e-mailu.

Pokud se do rezervačního systému do 28. 5. 2026 nezapíšete, ale vaše tištěná přihláška už bude škole doručena, můžete nejpozději do 31. 5. 2026 požádat o přidělení termínu na e-mailu This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it..

Písemné pozvánky k přijímacímu pohovoru škola neposílá.

Těšíme se na setkání s vámi u přijímacího pohovoru.

Ukončení sběru tištěných přihlášek ke studiu na CARITAS pro obory Sociální práce a Sociální a humanitární práce je 31. května 2026.

E-přihláška k bakalářskému programu na CMTF UP byla už uzavřena.

Pokud jste už podali elektronickou přihlášku na Caritas VOŠ sociální, nezapomeňte ji vytisknout, podepsat a spolu s povinnými přílohami doručit na adresu školy (Caritas – Vyšší odborná škola sociální Olomouc, nám. Republiky 3, 779 00 Olomouc) nebo do datové schránky školy. 

Abychom vám mohli zaslat odkaz k rezervaci termínu přijímacího pohovoru, musí být tištěná přihláška doručena včas a kompletní. Přihlášky doručené po 31. 5. 2026 nebudou zařazeny do přijímacího řízení.

Co je potřeba doložit?

• podepsanou vytištěnou přihlášku,
• lékařské potvrzení,
• úředně ověřenou kopii maturitního vysvědčení
  (pokud maturujete letos, doložíte ji po převzetí vysvědčení).

Kontrolujte prosím svůj e-mail

Pokud vaše přihláška není kompletní, kontaktujeme vás e-mailem. Zprávy mohou někdy spadnout do složky Nevyžádaná pošta / Spam / Hromadná pošta, doporučujeme vám proto vyhledat ve své schránce také slovo "CARITAS".

Rezervace termínu přijímacího pohovoru

aktualizováno: 12. 5. 2026

Přijímací pohovory proběhnou ve dnech 3.–5. června 2026. Den a hodinu si může vybrat uchazeč sám prostřednictvím rezervačního systému.

Rezervaci k pohovoru mohou provést pouze uchazeči, kteří mají v pořádku doručenou tištěnou přihlášku na CARITAS. Pozor: Uchazeči, kteří na jaře 2026 neuspěli u maturity, se k pohovoru nezapisují, ale kontaktují studijní oddělení.

Odkaz na rezervační systém pro pohovory vám zašleme v pondělí 25. 5. 2026 (do 12:00 hod.) na e-mail uvedený v přihlášce. Termín pohovoru si budete moct rezervovat od 25. 5. do 28. 5. 2026 (včetně) výhradně přes odkaz zaslaný do e-mailu.

Pokud se do rezervačního systému do 28. 5. 2026 nezapíšete, ale vaše tištěná přihláška už bude škole doručena, můžete nejpozději do 31. 5. 2026 požádat o přidělení termínu na e-mailu This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it..

Písemné pozvánky k přijímacímu pohovoru škola neposílá.

Jak poznáte, že jsme přihlášku přijali?

Přihlášky doručené poštou postupně evidujeme. Přijetí tištěné přihlášky si můžete ověřit po přihlášení do své elektronické přihlášky: stav bude označen jako Přihláška podaná a potvrzená.

Těšíme se na setkání s vámi u přijímacího pohovoru.

Zveme vás na besedu a workshop s naším absolventem Petrem Schmiedem, který se uskuteční ve středu 22. dubna 2026 od 18:00 v aule Caritas VOŠ sociální (Křížkovského 6, Olomouc).

Setkání otevře otázku, která je dnes v humanitární a rozvojové pomoci stále důležitější: Jak pomáhat tak, aby pomoc sama nezatěžovala životní prostředí? Workshop nabídne úvod do tématu environmentálních dopadů pomoci, konkrétní příklady z praxe i prostor pro společnou diskusi o tom, která řešení dávají smysl.

Petr Schmied se dlouhodobě věnuje propojování humanitární a rozvojové práce s environmentální odpovědností. V organizaci Člověk v tísni se podílel na zavádění principů "zelenější" pomoci napříč projekty ve více než 20 zemích a je spoluautorem české příručky Jak na změnu zaměřené na podporu behaviorální změny v praxi.

Součástí večera bude i sdílení těchto zkušeností a diskuse o tom, jaké výzvy a dilemata přináší snaha o odpovědnější podobu pomoci v každodenní praxi.

Akce proběhne v rámci FIKCA (Filmového klubu Caritas) ve spolupráci s platformou Jeden svět na školách.

událost v kalendáři

Do našeho týmu hledáme nového kolegu či kolegyni na pozici vyučující odborných předmětů – Teorie a metody sociální práce.

Hledáme člověka, který má odborné zázemí v sociální práci, motivaci pro práci se studenty a zájem podílet se na rozvoji kompetenčně orientovaného vzdělávání. Výhodou je praxe v oboru, přesah do mezinárodní sociální práce nebo zájem o další odborný růst.

Nabízíme práci v motivovaném a přátelském týmu, možnost profesního i osobnostního rozvoje, flexibilní pracovní dobu, kvalitní technické zázemí a pracoviště v centru Olomouce. Výše úvazku je 0,5–1,0 dle dohody, nástup je možný od 24. srpna 2026.

Pokud vás nabídka zaujala, zašlete nám žádost o zařazení do výběrového řízení, strukturovaný životopis a motivační dopis na e-mail This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., a to do 28. dubna 2026.

Uchazeče, kteří postoupí do užšího výběru, pozveme k výběrovému řízení, které proběhne ve čtvrtek 7. května 2026.

Co od vás požadujeme?

• Vysokoškolské vzdělání magisterského stupně v oboru sociální práce
• Motivace pro práci se studenty
• Zájem o kompetenční model vzdělávání
• Smysl pro zodpovědnost
• Praxe a přesah do mezinárodní sociální práce výhodou
• Doktorské studium, příp. záměr dalšího vzdělávání výhodou
• Nástup od 24. 8. 2026

Co vám nabízíme?

• Práci v organizaci s dobrým jménem a motivovaným, přátelským týmem, silným zázemím a četnými zahraničními partnery
• Možnost dalšího profesního a osobnostního rozvoje
• Flexibilní pracovní dobu
• Výborné technické zázemí
• Podporu uvádějícího učitele
• Mzdové ohodnocení ve 12. třídě dle tarifů pro pedagogické pracovníky s možností vysokého osobního ohodnocení a odměn dle odvedeného výkonu
• Pracoviště v centru Olomouce
• 40 dní dovolené
• Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a stravování
• Úvazek 0,5–1,0 dle dohody a schopností zapojit se do dalších aktivit, např. tutoring praxí, vedení skupin výuky Problem Based Learning

Studenti Sociální práce letos v rámci předmětu Projektové řízení připravili tři dobročinné projekty, jejichž součástí jsou i veřejné sbírky na platformě Znesnáze21. Získávají tak reálnou zkušenost s tím, co obnáší příprava kampaně, její propagace i fundraising pro konkrétní službu nebo rodinu v náročné životní situaci.

Letos vznikly tři studentské projekty, které reagují na různé podoby potřebné pomoci:

Terapie pro duši

Z dětského domova do prázdného bytu

Tento projekt se zaměřuje na mladé lidi z Dětského domova Šance, Olomouc, kteří stojí na začátku samostatného života. Sbírka má pomoci s vybavením bytů, aby se z nového bydlení mohlo stát skutečné zázemí.

Cílová částka projektu: 50.000 Kč

Instagram projektu

 

Střecha naděje

Máme radost z pokračující spolupráce s naším absolventem Čestmírem Horkým, díky které mohou studenti v předmětu Projektové řízení rozvíjet své dovednosti na konkrétních projektech se skutečným dopadem.

Studentské projekty můžete podpořit finančně i jejich sdílením:

• Terapie pro duši: www.znesnaze21.cz/sbirka/terapie-pro-dusi-pomozme-studentum-podporit-dobrou-vec
• Z dětského domova do prázdného bytu: www.znesnaze21.cz/sbirka/z-detskeho-domova-do-prazdneho-bytu-darujme-domov
• Střecha naděje: www.znesnaze21.cz/sbirka/strecha-pro-rodinu-maminky-s-rakovinou-ktere-dochazi-cas

Děkujeme všem, kdo se rozhodnou tyto iniciativy podpořit.

Chcete studovat na CARITAS? V sekci Přijímací řízení už najdete kritéria přijímacího řízení pro školní rok 2026/2027 pro oba naše programy – Sociální práci i Sociální a humanitární práci.

Pokud zvažujete také souběžné bakalářské studium na CMTF UP, připomínáme, že uzávěrka přihlášek je 30. dubna 2026. Stejný termín doporučujeme i pro doručení tištěné přihlášky na adresu Caritas VOŠ sociální.

Přijímací pohovory proběhnou ve dnech 3.–5. června.

Všechny podrobnosti najdete v sekci Přijímací řízení.

Křížová cesta není jen historická událost.
Křížová cesta je cestou Ježíše k jeho prázdnému hrobu.

Nevede jen historickými ulicemi Jeruzaléma, vede naším životem.
Ne proto, abychom ji museli projít, ale aby nás, skrze ni, mohl Ježíš přivést ke svému prázdnému hrobu.

K naději plynoucí z poznání Zmrtvýchvstalého.
K naději Velikonoc.

V sociální práci se s "křížovou cestou" setkáváme často - v příbězích lidí, kteří procházejí náročnými situacemi, nejistotou nebo ztrátou. I tam ale může vznikat prostor pro naději - skrze blízkost, podporu a obyčejnou lidskou přítomnost.

Požehnané prožití velikonočních svátků přeje celý tým Caritas VOŠ sociální.

Jak vypadá bezpečný prostor na praxi? Co všechno ho ovlivňuje? A jak dobře nastavit spolupráci mezi studentem, školou a organizací, aby byla praxe přínosná a bezpečná pro všechny zúčastněné?

Právě těmto otázkám bylo věnováno tradiční setkání tutorů, mentorů a studentů, které proběhlo v pátek 20. března 2026 u nás ve škole. Do společné diskuze se zapojilo více než 40 účastníků z řad studentů i spolupracujících organizací. Setkání se zúčastnili mentoři např. z Charity Olomouc, Vojenské nemocnice Olomouc, Člověka v tísni nebo Fondu ohrožených dětí.

Setkání nabídlo prostor pro sdílení zkušeností z praxí i pro otevření témat, která nebývají vždy snadná, ale jsou důležitá – mlčenlivost, hranice bezpečného prostoru, zvládání mimořádných situací nebo vzájemná očekávání mezi školou, studenty a organizacemi.

Máme radost z velkého zájmu i z otevřenosti, se kterou se o těchto tématech mluvilo. Právě podobná setkání pomáhají rozvíjet praxe tak, aby byly (nejen) pro studenty co nejbezpečnější a zároveň co nejvíce přínosné.

Při příležitosti Světového dne sociální práce byly v Praze v úterý 17. března 2026 předány ceny Gratias 2026, které uděluje Ministerstvo práce a sociálních věcí sociálním pracovníkům za jejich přínos společnosti.

Máme velkou radost, že mezi oceněnými jsou i letos zástupci naší školy – ředitel Martin Bednář a absolventka Alexandra Salamonová.

Martin Bednář získal ocenění za významný přínos pro sociální práci. Od roku 1997 stojí v čele naší školy a dlouhodobě se věnuje rozvoji kvality sociálních služeb v České republice. Ve své práci propojuje vzdělávání, praxi i odbornou činnost a dlouhodobě se věnuje vzdělávání budoucích sociálních pracovníků.

Alexandra Salamonová, absolventka programu Sociální a humanitární práce, byla oceněna v kategorii sociální poradenství. Působí v Občanské poradně Novojičínsko, kde se věnuje podpoře dospělých v nepříznivých životních situacích. Ve své praxi se zaměřuje na zvyšování dostupnosti služeb, mimo jiné zavedením online poradenství a vzdělávacích aktivit pro veřejnost.

Ocenění Gratias každoročně vyzdvihuje sociální pracovníky, jejichž práce má skutečný dopad na životy druhých. O to více nás těší, že mezi nimi jsou i lidé spojení s naší školou. Oběma oceněným srdečně gratulujeme a děkujeme za inspirativní práci v oboru.

Studenti 1. ročníku oboru Sociální práce měli ve výuce zdravotních nauk příležitost setkat se s hosty z organizace L’Arche Benediktus. Návštěva přinesla především otevření tématu života lidí s intelektuálním znevýhodněním a zaměřila se na komunikaci, podporu autonomie, důstojnost člověka a kulturu vzájemného respektu. 

Hosté nejprve studentům představili svou organizaci, její poslání i hodnoty, na nichž stojí každodenní práce s klienty. Poté následovala interaktivní část výuky. Studenti pracovali v menších skupinách, seznamovali se s jednotlivými klienty a zkoušeli si, jak přizpůsobit komunikaci jejich potřebám a způsobu porozumění.

Závěrečná část patřila společnému sdílení. Jednotlivé skupiny představily „svého“ klienta ostatním spolužákům a zaměřily se především na jeho silné stránky, schopnosti a zájmy. Zazněly například dovednosti jako plavání, znalost angličtiny, samostatné nakupování, pracovní činnosti nebo hudební působení v kapele Benebend. 

Pro studenty šlo o velmi cennou zkušenost, která jim umožnila poznat toto téma prostřednictvím osobního setkání a přímé zkušenosti, nikoli pouze z teoretické výuky.

Děkujeme všem z L’Arche Benediktus za inspirativní návštěvu, přátelskou atmosféru a dlouhodobou spolupráci. Velmi si vážíme také možnosti odborných praxí, které organizace našim studentům nabízí.

Novinář, fotograf a humanitární pracovník Jiří Pasz procestoval přes 60 zemí světa. V nové epizodě podcastu podCARITASt se však s absolventem naší školy nedíváme jen do vzdálených koutů světa, ale míříme hlouběji – k tématům strachu, psychické odolnosti a etiky v pomáhajících profesích.

Odvaha není absence strachu

Jiří v rozhovoru boří mýtus o neohrožených hrdinech. Odvahu chápe jako vědomou práci s naším nejsilnějším evolučním instinktem – strachem.

„Beru odvahu jako skill, jako um, který se musíš učit. Nejsilnější energie v člověku je strach a máme spoustu možností, jak se v životě naučit se strachem pracovat a kultivovat v sobě odvahu.“

Podle Jiřího je důležité zkoumat hranici mezi odvahou a šílenstvím a klást si otázku, co nás žene do nebezpečných situací. Stabilní identita a psychická odolnost podle něj neznamenají strach necítit, ale umět s ním pracovat a znát své limity.

Princip kyslíkové masky

Výrazným tématem rozhovoru je také psychohygiena. Jiří otevřeně mluví o tom, že pomáhající profese vyžadují soustavnou péči o psychickou i fyzickou kondici.

„Nemůžeš pomáhat, dokud nejsi fit psychicky a fyzicky. Je to princip kyslíkové masky.“

Po náročných zkušenostech z terénu, například z Ukrajiny, zdůrazňuje potřebu dát prostor emocím a unést bolest, se kterou se člověk při podobné práci setkává. Připomíná také důležitou zkušenost, že tělo sčítá rány – stres a trauma se neukládají jen v hlavě, ale i v těle.

Člověk nesmí být produktem

Jako fotograf a dokumentarista Jiří důsledně trvá na etických principech, které si odnesl i ze studia na CARITAS. Varuje před narcismem a „mesiášským komplexem“, kdy se z lidského utrpení stává prostředek pro získání pozornosti nebo uznání.

„Snažím se vždycky mít to absolutní pravidlo, že nikdy nesmíš z lidí dělat produkt. Na vrcholu pyramidy musí být vždy člověk a jeho důstojnost.“

Jiří v této souvislosti připomíná i tragický příběh fotografa Kevina Cartera jako varování, kam až může vést honba za silným obrazem na úkor lidskosti. Pro sociální i humanitární práci podle něj platí jednoduchý, ale zásadní princip: zacházet s lidmi tak, jak bychom chtěli, aby bylo zacházeno s námi.

Majáky v moři utrpení

v těch nejtěžších podmínkách – například ve slamech v Keni nebo ve válkou zasažené Ugandě – hledá Jiří příběhy naděje. Zajímají ho lidé, kteří i v těžkých situacích dokážou nést světlo druhým.

„Potřebuješ v tu správnou chvíli dostat ten správný příběh do ruky. Často stačí malá symbolická pomoc, aby se ten člověk mohl nadechnout nad hladinou.“

Právě v tom vidí smysl pozitivní žurnalistiky: neukazovat jen problémy, ale také lidi, kteří je pomáhají proměňovat.

Zaujal vás Jiřího pohled na svět? Poslechněte si celou epizodu podcastu podCARITASt o jeho cestě k autenticitě, boji se závislostmi i o tom, proč je pro něj domov v Česku nenahraditelný.